Úctyhodný pan vedoucí
Jen málo lidí ví, jaká jsou fakta
Žijeme v převratné době. Po desetiletí existující struktury řízení země se hroutí a na jejich troskách vznikají nové. Dochází ke změnám kolem nás i uvnitř nás. Lidé se mění ve funkcích a jiní - bohužel - mění své tváře. O tom, jak je také možné zahalit „kouřovou clonou" domněnek a polopravd svou minulost, aby se z člověka zkompromitovaného a dokonce odsouzeného pro trestný čin stal člověk bezúhonný, pojednává nás příběh. Na jeho začátku byl dopis.
„Vážený pane šéfredaktore, přečetla jsem si ve vašich novinách článek Mafie z 25, 1. 1990. Kritizují se v něm pracovníci městské a krajské prokuratury. Nevím, jak to v tomto případě bylo, ale chtěla bych se pracovníků prokuratury zastat. Já a moji spolupracovníci s nimi máme úplně jiné zkušenosti, Jenom díky jim byl v době, kdy už jsme tomu nevěřili, přece jen odsouzen za rozkrádáni vedoucí závodu 10 VDI Slezanka Ostrava ing. Pavel F .,. O tom, že byl nakonec teprve loni na podzim odsouzen, vf ti nás ve Slezance jenom málo lidi, jenom vedeni a funkcionáři. Před ostatními se to dril pod pokličkou. S jeho odsouzením byly u soudu velké problémy. Vyšetřovalo se to v létě 1987 a soud byl teprve v prosinci 1988, Krajský soud pak z toho udělal pouze černý fond v zájmu družstva a amnestoval to. Vím, že pouze díky pracovníkům krajské prokuratury to nakonec dostal Nejvyšší soud, který konečně F. odsoudil. Ale to u nás v družstvu ví jen několik lidi a ostatní se domnívají, že F. je hrdina, který to dělal pro družstvo a že před soudem byl neoprávněně. Že teď se na něho vztahuje rehabilitace . . ." Nakonec se v dopise konstatuje, že ing. Pavel F. ze Slezanky odešel a nastoupil jako středoškolský profesor na ekonomické škole v Opavě.
Jakkoliv celý případ vyhlížel podivně a málo pravděpodobně, rozhodl jsem se vydat se po jeho stopách. Že by se někomu podařilo před spolupracovníky zatajit trestnou činnost projednávanou před soudem? A navíc z toho vyjít jako hrdina a nastoupit jako profesor, vychovávající naši mládež? Moje kroky vedly do Slezanky, kde mi zapůjčili rozsudky okresního, krajského i Nejvyššího soudu. Tady jsou fakta.
Technologický postup
Ing. Pavel F. se stal vedoucím závodu na výrobu umělých květin v době, kdy byl v provozu starý závod ve Vrbici a současně se stavěl nový závod v Porubě. Ing. F. v něm chtěl zavést výrobu umělých květin novou metodou podle zlepšovacího návrhu, který podali dva zlepšovatelé. Bylo vsak nejprve třeba, aby odborníci zpracovali studii, která by vyřešila technologický postup. Ing. F. se toho iniciativně ujal a obrátil se na ředitele Domu techniky ČSVTS v Ostravě, kterého znal z doby společného působeni na krajském výboru KSČ. Ten objednávku na zpracování studie přijal a ing. F. pak sestavil tým, který měl studil zpracovat a sám se ujal koordinace práce na studii a veškeré administrativy. Za Jednotlivé zpracovatelé studie sám vyplnil dohody o provedení práce a v mnohých případech se dokonce i za ně podepsal. Po zpracování studie sám za ně rozepsal jimi odvedenou práci do výkazu práce a sám stanovil i počet hodin, který údajně odpracovali. Proč to všechno tak iniciativně dělal za jiné? Odpověď je jednoduchá: vycítil příležitost k vlastnímu obohacení. A tak svévolně do výkazu práce uvedl, že šest členů týmu odpracovalo větší počet hodin, než tomu bylo ve skutečnosti. Tyto osoby pak Již předem upozornil, že Dům techniky CSVTS Jim vyplatí poštou více peněz, než jim patří a že mu tyto peníze budou muset odevzdat. Vymyslel si, že z těchto peněz zaplatí další osoby, které na studii také pracovaly, nebo ji budou realizovat a tak po vyplácení odměn Ing. F. objížděl zpracovatele studie a od šesti lidi vyinkasoval přes patnáct tisíc korun. Další téměř dva tisíce získal tak, že třídenní pracovní cestu, kterou vykonal pohodlně jako pasažér v podnikovém voze, který řídil podnikový řidič, vykázal jako cestu svým vlastním vozem.
Peníze byly v kapse
A tak byli všichni spokojeni. ing. F. si snadno pomohl k sedmnácti tisícům, Slezanka měla zpracovanou studii a Dům techniky ČSVTS vyúčtovali Slezance tučnou režii. Za přijeti objednávky, vypracování předběžné kalkulace a proplaceni předložených dokladů jim Slezanka zaplatila 35 931 korun. Je samozřejmé, že pracovníky Domu techniky ani nenapadlo, aby si nepravdivé výkazy práce ověřili nebo zkontrolovali, vždyť čím byly vyšší odměny, tím vyšší si účtovali režii. Vše bylo zdánlivě v pořádku až do chvíle, kdy se ředitel Domu techniky CSVTS ocitl ve vyšetřovací vazbě, mimo jiné za úplatek, který přijal za přijetí objednávky na studii pro jednu ostravskou organizaci. A tak se při prověřováni jednotlivých studií přišlo i na to, jak to ve skutečnosti bylo se studií pro Slezanku.
Soudní kotrmelce
Ing. F. byl obviněn z rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Jak dlouho trvalo vyšetřováni, to přesně nevíme. Ve Slezance nám řekli, že se to vyšetřovalo v letě 1887, kdy někteří pracovníci Slezanky byli jako svědci vyslýcháni na krajské prokuratuře. Co se s případem dělo dále, to ve Slezance nevědí, ale faktem je, že před soudem se ing. F. ocitl teprve v prosinci 1988. Soudní jednání bylo zakončeno 7. prosince 1988 a byl vynesen rozsudek, že ing. Pavel F. je vinen, že spáchal trestný čin rozkrádáni majetku v socialistickém vlastnictví a odsuzuje se k trestu odnětí svobody v trváni jednoho roku a tří měsíců podmíněně na zkušební dobu v trvání tří roků a k peněžitému trestu 8 000 korun. Pokud jde o náhradu škody, Slezanka požadovala uhradit celou škodu 81 917 korun, tedy to, co bing. F. rozkradl, i to, co družstvo muselo vyplatit Domu techniky za režii. Soud rozhodl, i Ing. F. je povinen nahradit Slezance to, co ukradl - 17 175 korun - a se zbytkem Slezanku odkázal na řízeni ve věcech občanskoprávních.
Z usneseni krajského soudu se dozvídáme, že krajský soud jednal 27. února 1989 o odvolaní Ing. F. a městskéhoprokurátora. Obžalovaný poukazoval na to, že jeho jednání mohlo být kvalifikováno pouze jako trestný čin porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky a navrhoval, aby trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu amnestie. Městský prokurátor navrhoval, aby obžalovanému byt kromě trestu odnětí svobody a peněžitého trestu uložen také zákaz výkonu všech vedoucích funkcí. Krajský soud rozhodl tak, že zrušil rozsudek okresního soudu a trestní stíhání Ing. F. zastavil z důvodu amnestie, protože podle názoru krajského soudu spáchal pouze trestný čin porušování povinností při nakládání s finančními a hmotnými prostředky. V odůvodnění je mimo jiné uvedeno: „Okresní soud . . . zcela bezdůvodné neuvěřil obhajobě obžalovaného o tom, Že získaná peníze měl obžalovaný v úmyslu použit ve prospěch organizace při zavádění zmíněné studia do praxe." Usnesení krajského soudu končí poučením, že proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
Nejvyšší soud napravoval
Posledním z velmi zajímavých právních dokumentů Je devítistránkový rozsudek Nejvyššího soudu ČR. Je v něm uvedeno, že projednal 3. října 1989 stížnost pro porušení zákona, kterou podal generální prokurátor ČR v neprospěch bing. Pavla F. a rozhodl takto: „Usnesením krajského soudu v Ostravě a v řízení, které tomuto usnesení předcházelo, byl porušen zákon ve prospěch bing. Pavla F. Toto usnesení krajského soudu se zrušuje." Z odůvodnění rozsudku citujeme: „... nejsou závěry krajského soudu správné, neboť nejsou v souladu s výsledky provedeného dokazování ..."
Krajský soud dospěl bez sebemenšího opodstatnění a důkazního podloženi k závěru o nevyvracené obhajobě obviněného... Krajský soud neměl především ponechat bez bližšího zhodnoceni závažné rozdíly v obhajobě obviněného z přípravného řízení a z hlavního líčení, které ukazují na záměrné zastíráni pravé podstaty jeho podvodného jednání... Ze strany obviněného šlo o zastření jeho skutečného rozkrádačského záměru, kterým chtěl odvrátit od sebe podezření, že peníze vylákal pro sebe... Nebylo možné uvěřit obhajobě obviněného, že získané peníze měl v úmyslu použit ve prospěch organizace při zavádění studie do praxe ... Krajský soud nesplnil, jako odvolací soud, svoji přezkumnou povinnost, neboť vlna obviněného, jak ji okresní soud vyslovil, byla správně zjištěna a posouzena v souladu se zákonem." Nejvyšší soud ČR tedy . . . 3. října 1969 udělal za případem vlivného pana inženýra definitivní tečku. Potvrdil správnost a zákonnost rozsudku okresního soudu, kterým byl bing. F. uznán vinným z trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody, k peněžitému trestu a k náhradě škody.
Závěrečné otazníky
Na závěr teto informace o zajímavém případu by se slušelo položit několik otázek odborníkům z prokuratury a soudu: Jaké vlastně bylo pozadí tohoto příběhu, o kterém dodnes panují ve Slezance dohady? Jak si vysvětlit, že proces s Ing. Pavlem F, byl tak dlouho odkládán a nakonec krajským soudem nezákonně zastaven? Jaké máme v současné době záruky, že k nezákonným rozsudkům už nebude docházet?
Jsou tu ovšem i další otázky, například pro pracovníky odboru školství KNV: Jak je možné, že člověk typu Ing. Pavla F. vyhovuje požadavkům, kladeným na středoškolské pedagogy?
Poznámka: Jak jsem se ve Slezance při své návštěvě dozvěděl, Ing. Pavel F. dodnes nesplatil ani půjčku z fondu kulturních a sociálních potřeb, kterou si před lety vzal.
Zbyněk Vašut
Ostravský večerník - 8.6.1990
