Řekli o mně
Horoskop a psycholog
Narodil jsem se 21.května, a tedy ve znamení Blíženců. V tomto znamení se narodili československý prezident Edvard Beneš, jugoslávský prezident J.B.Tito, americký ministr zahraničních věcí, vynikající diplomat a nositel Nobelovy ceny míru Henry Kissinger a americký prezident J.F.Kennedy. Podle horoskopu se Blíženci vyznačují mimo jiné širokým spektrem zájmů, iniciativnosti, dobročinnosti, všestranností, zvědavostí, aktivitou a bleskovou orientací, a mají předpoklady k povolání žurnalisty, detektiva a advokáta. Podle horoskopu Blíženci netouží po vysokém postavení, nevyhýbají se námaze a odpovědnosti a nebudou nikdy bohatí materiálními statky, ale rozsáhlými vědomostmi.
Přiznám se, že na horoskopy příliš nevěřím, ale domnívám, že většinu z těchto vlastností v menší či větší míře skutečně mám.
Před osmi lety, když byl zřízen Národní bezpečnostní úřad a začal prověřovat státní zástupce, tak jsem byl poprvé v životě vyslán na psychologické vyšetření a po celé řadě různých psychologických testů mi byl vydán posudek o osobnostní způsobilosti, v němž je uvedeno, že jsem vytrvalý až neústupný, odmítající kompromisy a že mám vysokou míru samostatnosti a odpovědnosti. Celý posudek zveřejňuji na tomto webu (viz Dokumenty).
V posudku je uvedeno, že jsem člověk odmítající kompromisy. Kompromis znamená dohodu na základě vzájemných ústupků. Mohu potvrdit, že jako státní zástupce žádné dohody s obviněnými, jejich obhájci nebo s kýmkoli jiným neuzavírám a postupuji vždy podle zákona a podle zásady „padni komu padni". Jsem přesvědčen o tom, že státní zástupce musí vůči kriminalitě uplatňovat nulovou toleranci a hájit práva slušných lidí naprosto nekompromisně.
To však neznamená, že neuznávám možné kompromisy v jiných oblastech, včetně politiky. Je tedy pravdou, že jsem vytrvalý až neústupný, ale to neznamená, že bych v politice nebyl schopen uzavřít rozumný kompromis, pokud by nebyl v rozporu se zásadami, kterými se řídím.
JUDr. Zlatuše Andělová
Před několika dny za mnou přišel do kanceláře můj kamarád a kolega z pracoviště státní zástupce JUDr.Alois Dlouhý. Tvářil se tajemně a teprve po chvíli mi sdělil, že přijal nabídku kandidovat v podzimních volbách do Senátu.
V prvním okamžiku jsem jako vedoucí pracovník moc nadšená nebyla, neboť mi okamžitě proběhlo hlavou, že opět budu muset řešit personální situaci a hledat kvalitního státního zástupce, který bude stejně odpovědně a s maximálním nasazením vykonávat vysoce specializovaný dozor nad zachováváním zákonnosti při vyšetřování trestné činnosti příslušníků policie.
Potom jsem si ale uvědomila, že bych neměla myslet na úzký zájem jednoho, byť nepochybně důležitého úřadu, ale pozitivně si vše vyhodnotit a podívat se na celou záležitost i z jiného pohledu. Ztráta kvalitního státního zástupce na Krajském státním zastupitelství v Ostravě může být vykompenzována novou tváří v české politice, člověkem vysokých morálních zásad, odborníkem na trestní právo s důrazem na srozumitelnost práva i pro laickou veřejnost a rozhodně člověkem osobně nezištným, přejícím si prosazovat skutečné demokratické zásady v politice, což vše by mělo mít zpětný vliv i na činnost státního zastupitelství.
Tak mnoho úspěchů.
(JUDr.Zlatuše Andělová je vedoucí státní zástupkyní Krajského státního zastupitelství v Ostravě, nikdy nebyla členkou žádné politické strany)
Mgr. Jiří Kopal
Léta poukazuji jako právní zástupce poškozených na nedostatky v práci policie i státních zástupců v konkrétních případech porušování lidských práv, jakož i na chyby systémové. Dostal jsem opakovaně i otázky, jestli vůbec existují zástupci státu, jejichž práci nekritizuji nebo které bych vyzdvihl. Odpovídám již nejméně od roku 2004 bez váhání, že ačkoli jsem se svými kolegy řešil případy z drtivé většiny regionu České republiky, kupodivu jsme nemuseli nikdy řešit kauzy ze severní Moravy. Přitom o případech policejního násilí z tohoto regionu slýchám pravidelně již několik let. Rozdíl je v tom, že policisté jsou zde za svoje trestné činy často potrestáni i bez nutnosti aktivity a shánění důkazů ze strany nevládních organizací pomáhajících poškozeným. Na místě krajského státního zástupce specializovaného na trestné činy policistů zde totiž působí pan Alois Dlouhý, který proslul svojí důsledností i za hranicemi Moravskoslezského kraje. Nestíhá jen nepoctivé policisty, vedle toho podává stížnosti i na soudce, kteří pro zjevnou podjatost nechtějí odsoudit policisty působící léta ve stejném městě jako tito soudci. To již vyžaduje míru kuráže, která bohužel není v našich zeměpisných šířkách běžná. Musím se přiznat, že prostě neznám žádného jiného státního zástupce, který by bránil hodnoty právního státu a veřejný zájem takto houževnatě.
Právě v době, kdy se státní zastupitelství bude léta vzpamatovávat z bezprecedentní ztráty důvěry ze strany občanů, považuji opět za známku odvahy, že se pan Dlouhý rozhodl předstoupit se svojí celoživotní zkušeností před veřejnost a kandidovat do Senátu. Jeho výraznější působení při přijímání legislativy by mohlo pomoci jak kreditu poctivých představitelů justice, jejíž důslednou a efektivní práci jako občané nesmírně potřebujeme, tak trestněprávní reformě. Přesto, že se v nejbližších měsících a letech bude projednávat v Senátu návrh nového trestního zákoníku i nového trestního řádu, v Senátu nesedí jediný zkušený praktik v oblasti trestního práva. Větší počet profíků formátu pana Dlouhého by naší zastupitelské demokracii rozhodně neuškodil.
(Mgr. Jiří Kopal je předsedou Ligy lidských práv, která je celostátní nevládní organizací, zabývající se mimo jiné případy zneužívání pravomoci příslušníky Policie ČR)
Zdeněk Vraník
S Aloisem Dlouhým jsem pracoval na rozvodně elektrárny VŽKG od roku 1966 do roku 1971, kdy odešel studovat práva. Na odpolední a noční směny si nosil učebnice a když měl čas, tak stále něco studoval. Nejprve si dokončoval maturitu a pak se připravoval na studium práv. Od jara 1968 se začal angažovat v politice. Tehdy jsme Dubčekovi a dalším reformátorům fandili všichni, ale on byl na rozdíl ode mne svobodný a proto měl na politické aktivity více času. Měl silně vyvinutý smysl pro spravedlnost a snažil se vstoupit do nově založené organizace, která měla chránit práva občanů, ale ta pak byla zakázána. Před 28. říjnem 1968 odjel s kolegou Stanislavem Šamánkem do Prahy, aby tam demonstrovali proti okupaci. V roce 1969 po nástupu Husáka přivezl z Rakouska knihy fotografií ze srpna 1968, které ukazoval také mě a dalším kolegům a dal mi přečíst tiskoviny proti okupaci, které s kolegy rozmnožili. Když mu později dva naši nadřízení předali přihlášku do KSČ, tak jsem mu radil, aby ji podepsal, protože u něho jsem měl záruku, že se nás nestraníků vždy zastane, nebude na nás nikde donášet a že vedení závodu ponechá ve funkci mistra vyloučeného z KSČ. Alois Dlouhý byl jako kolega naprosto spolehlivý a přesný, až puntičkář, ale to bylo pro naši práci na dispečinku nezbytné, protože na naši chybu by mohli jiní doplatit i životem. Za uvedenou dobu došlo na jiných rozvodnách ke smrtelným pracovním úrazům v důsledku popálení elektrickým proudem. Byl velmi houževnatý a pokud se pro něco rozhodl, tak pro to udělal maximum. O správnosti svých názorů dokázal přesvědčit i druhé. Byl dobrý organizátor a pro zaměstnance zorganizoval exkurzi do elektrárny v Třebovicích a na Čs. energetický dispečink. Byl vždy čestný a měl svoje zásady, kterých se držel a pokud vím, tak se jich drží dodnes.
(Zdeněk Vraník je bývalý první rozvodný na dispečinku elektrárny VŽKG, nebyl nikdy členem žádné politické strany).
JUDr. Jaroslav Čmiel
JUDr.Aloise Dlouhého znám jako státního zástupce již 15 let. Jak v době, kdy jsem působil v Ostravě jako vedoucí oddělení na Odboru vyšetřování hospodářské kriminality Správy Sm kraje Policie ČR, tak i v době, kdy jsem byl až do roku 2006 náměstkem ředitele Finanční policie ČR v Praze, jsem s JUDr.Dlouhým úzce spolupracoval při vyšetřování závažných kauz. Mohu odpovědně prohlásit, že jej znám jako člověka, jenž pracuje s pocitem odpovědnosti za svěřenou práci, je spolehlivý a důsledný, vždy splnil to, na čem jsme se dohodli. Pokud mohl, vždy na požádání poradil ostatním policistům jak řešit úkoly v naprostém souladu se zákonem.
(JUDr.Jaroslav Čmiel byl do roku 2006 náměstek ředitele Finanční Policie ČR v Praze v hodnosti plukovníka, je bez politické příslušnosti).
JUDr. Radomír Milata
Mám zkušenost, že když se setkají dva přátelé, tak ať si začnou povídat o čemkoli, skončí nakonec vždy u politiky. Je to logické. Ať se nám to líbí či nelíbí, politika nás nejen obklopuje, ale přímo ovlivňuje a zasahuje do našich životů. Citlivě vnímáme především negativní dopady na společnost i na nás osobně. Rozhodují politici a jejich rozhodnutí my občané hodnotíme velice kriticky. Lidé se vyjadřují velmi kriticky jak k vystoupením politiků, tak k politikům samým, především však k jejich mravní čistotě. Málo kterého politika si vážíme a pokud by nám měl být příkladem, tak většinou odstrašujícím. Pokládám si otázku, jaký by měl politik být, čím si může získat důvěru a úctu občanů. Zřejmě především svou erudicí a inteligentním vystupováním, což u člověka vytváří přirozenou autoritu. To platí o každém člověku a o politikovi dvojnásob.
Kde vybírat autority vhodné pro funkce v komunální či vrcholné politice, takové autority, u nichž bude záruka, že budou činit správná rozhodnutí ve prospěch nás občanů? Mnohdy se stačí rozhlédnout okolo sebe. Jsou mezi námi. Jednáme s nimi, setkáváme se v práci. Vážíme si jich, víme o nich, že jsou spolehliví, bezúhonní a bereme to jako samozřejmost. Napadlo nás tehdy, že to mohou být vhodní lidé pro vstup do politiky? Nikdy se nezpronevěřili vůči zákonu, ale vědí, kde je nedokonalý a v čem ho změnit. Já o takovém vím. Setkal jsem se s ním při řešení právních problémů již v minulosti. JUDr. Alois Dlouhý, dobrý právník, kritik negativních jevů již v době minulé, publikoval v tisku, psal odborné i osvětové články a byl pro nomenklaturu nepohodlný. Však mnozí, tzv. neprůstřelní, byli jeho zásluhou odsouzeni pro trestnou činnost. Myslím si, že dnes má veliké zkušenosti a odbornou úroveň, jenž mu dává předpoklady jít do politiky. Doufám, že mne vyslyší, protože pak bych měl skutečně důvod říci, že se najdou i takoví mezi politiky, u nichž mám jistotu, že rozhodují ve prospěch občanů, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
(JUDr. Radomír Milata je bývalý vedoucí expozitury Služby pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti v Ostravě v hodnosti podplukovníka, je bez politické příslušnosti).
Ivan Hronec
Jako bývalý příslušník Veřejné bezpečnosti a Policie ČR jsem přesvědčen, že JUDr.Alois Dlouhý by byl v případě zvolení do Senátu velikým přínosem, protože znám jeho aktivity a nekompromisní postoje a jeho krédo, že zákon musí platit pro všechny. Nemusí být přijatelný pro ty, kteří se domnívali a ještě domnívají, že existují privilegia pro „vyvolené". Před rokem 1989 vojenští prokurátoři postupovali tvrdě hlavně proti řadovým příslušníkům SNB, ale v rámci „vyšších zájmů" museli respektovat pokyny orgánů KSČ. U JUDr.Aloise Dlouhého jsem se s podobným přístupem nikdy nesetkal a proto plně podporuji jeho kandidaturu do Senátu.
(Ivan Hronec byl po listopadu 1989 ředitelem Okresního ředitelství Policie ČR v Bruntále v hodnosti podplukovníka, v současné době je členem zastupitelstva města Bruntál za hnutí NEZÁVISLÍ)
Antonín Juřica
V roce 1990 byl přijat zákon o soudní rehabilitaci politických procesů a u Krajského soudu v Ostravě jsem se informoval, jak mám postupovat. Mimo své pracovní povinnosti mě přijal vyšetřovatel prokuratury pan Alois Dlouhý. Poskytl mi všechny potřebné informace a naznačil další postup, o kterém jsem pak informoval další odsouzené nebo pozůstalé. Později mi pak pan Dlouhý sdělil, kteří odsouzení ještě nepodali žádost a dal mi jejich jména a adresy, abych je informoval. V roce 1990 pak v denním tisku obšírně a objektivně informoval o procesu v roce 1954 s funkcionáři čsl. sociální demokracie na Ostravsku. Pokládám pana Aloise Dlouhého za čestného, objektivního a spravedlivého státního úředníka. Je neúplatný a měří spravedlivě všem stejně. Je důvěryhodný a oblíbený pro svoji skromnost a respekt ke spravedlnosti a právu.
(Antonín Juřica je bývalý politický vězeň, který byl v roce 1954 odsouzen za velezradu ke 12 rokům vězení a až do roku 1960 byl vězněn v Jáchymově, bývalý člen ČSSD, nyní bez politické příslušnosti).
JUDr. Ing. Bohuslav Bezecný
S JUDr.Aloisem Dlouhým jsem se poprvé setkal jako jednatel Česko-německé společnosti po zahájení její činnosti v listopadu 1990. Jeho zájem na spolupráci byl výborem ČNS uvítán a předčil předpoklady obvyklé členské součinnosti. Cílem ČNS jako nepolitického sdružení občanů Moravy a Slezska bylo obnovit demokratické vztahy mezi národy na základě principů T.G.Masaryka a Thomase Manna. Naší snahou mimo jiné bylo napomoci tomu, aby na Moravě a ve Slezsku mohly vzniknout školy s německým vyučovacím jazykem. Jednalo se zejména o základní školy v Hlučíně, Jeseníku, Bruntále a Rýmařově a gymnázium v Hlučíně. Naším záměrem bylo, aby tyto školy navštěvovaly jak děti německé národnosti, tak děti národnosti české, které by pak mohly studovat na vysokých školách ve SRN nebo Rakousku. Pan JUDr. Alois Dlouhý se v průběhu spolupráce s ČNS vždy projevil jako občan demokratických zásad, které principiálně prosazoval také v praktickém a veřejném životě. V průběhu dalších let osvědčil svůj zásadní postoj, který zastává jak v oblasti trestního práva, tak i ve veřejném životě. Deklaroval potřebu odstranění diletantismu ve formulaci obecně závazných právních předpisů a prosazení jejich jasného znění, vylučujícího jejich zneužití dvojznačným výkladem. Nikdy se těmto zásadám nezpronevěřil a jako státní zástupce má pověst znalého a principiálního právníka, který prosazuje a zaručuje rovnost všech před zákonem.
(JUDr. Ing. Bohuslav Bezecný po vystudování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v roce 1948 nemohl z politických důvodů pracovat jako právník, byl důlním technikem a pracovníkem VÚROM, v roce 1990 byl na návrh Občanského fóra zvolen místopředsedou Krajského národního výboru v Ostravě a tuto funkci vykonával až do zrušení KNV, v letech 1990 - 1993 byl jednatelem Česko-německé společnosti, je bez politické příslušnosti).
Ing. Pavel Lazecký
| Otevřený dopis | Ve Studénce 22.8.2008 |
Vážený pane doktore,
v nedávné době jsem obdržel informaci, že jste se rozhodl přijmout kandidaturu na post senátora do Senátu Parlamentu České republiky.
Dovolte mi prosím, abych se k této zprávě blíže vyjádřil: asi před pěti lety jsem působil jako předseda a mluvčí petičního výboru ve Studénce, který vznikl jako spontánní občanská iniciativa v souvislosti s reakcí mnoha našich obyvatel na agresivní služební chování dnes již bývalého místního policisty Václava Filipce, a to vůči cyklistovi Vlastimilu Sklenákovi, který byl bohužel tímto policistou spoután, nezákonně zbit a následně i otřesně lidsky ponižován na policejní stanici.
V souladu s ústavně garantovanými politickými právy náš petiční výbor v dané věci zorganizoval dvě petiční podpisové akce a občanskou demonstraci, které si vzaly za svůj hlavní úkol poskytnout kompetentním státním orgánům společenskou informaci o názorových postojích občanů v dané kauze. Pokud si prosím ještě dobře vzpomínáte, tomuto hrubě antihumánnímu případu věnovala též i celorepubliková média opakovaně svou pozornost, a víceméně se tímto i následně otevřela jistá společensko-politická diskuse nad otázkou praktického dodržování občanských práv v naší zemi.
V průběhu několika předmětných soudních jednání bylo možno zřetelně vypozorovat, že kromě standardní složky Vaší práce věnujete zmiňovanému smutnému případu své poctivé a důrazné úsilí demaskovat zlo, schovávající se občas bohužel i do státem propůjčené policejní uniformy. A bylo snad možno cítit i Váš jakýsi vyšší morální zájem nedopustit, aby společensky sledovaný případ vyústil pouze jen do jakéhosi zcela symbolického trestu či dokonce beztrestně.. - čímž by asi i byla precedenčně ohrožena nejenom občanská práva řadového člověka, ale i jeho osobnostní důstojnost v zemi se znovunabytou svobodou. Samozřejmě, jistě nebývá snadné usvědčit pachatele trestné činnosti, který při svém policejním pracovním působení přirozeně umí velmi dobře nakládat s důkazními stopami.I navzdory této nemálo ztěžující pracovní skutečnosti se Vám to úspěšně podařilo. A za to Vám nepochybně po právu náleží uznání a upřímný dík ze strany mnoha našich lidí i institucí, jímž není úplně lhostejný stav demokratických práv občanů v naší vlasti, a všeobecně vzato, i prostá lidská slušnost a základní morálka.
Vážený pane doktore,
dovolte mi prosím ještě jednou vyjádřit své osobní přesvědčení, že pokud by se Vám podařilo zdárně uspět v podzimních senátních volbách, byla by to pro naše občany nepochybně příznivá zpráva - neboť zdá se možná nejednomu z nás, že jisté zprůhlednění a morální kultivace státní moci i politického prostředí vůbec je nepochybně potřeba.
S přáním všeho dobrého
Ing. Pavel Lazecký
Mírová 623
742 13 Studénka
(Ing. Pavel Lazecký byl v roce 2004 předsedou a mluvčím petičního výboru ve Studénce)
PhDr. Jaromír Hrubeš, CSc.
Pana JUDr. Aloise Dlouhého znám řadu let jako člověka zajímajícího se, mimo jiné, životem, děním a změnami Hlučínska, oblasti, kde jsem se narodil a žiji. Vždy dovedl se zájmem vyslechnout informace o "našich" problémech a vyslovit svůj názor. Často mně zaskočil svými znalostmi o jednotlivých částech Hlučínska. Pana Dlouhého si vážím pro jeho erudici, zásadovost, rozhodnost a lidský přístup.
Věřím, že všichni obyvatelé Hlučínska by v JUDr. Dlouhém našli svého ochránce a rádce.
(PhDr. Jaromír Hrubeš, CSc. je dlouholetým vědeckým pracovníkem Ostravské univerzity v Ostravě, bydlí v Petřkovicích a je bez politické příslušnosti).
Prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc.
Pan JUDr. Alois Dlouhý je dlouholetým stáním zástupcem, bez politické příslušnosti, a je tč. kandidátem za Nezávislé do Senátu Parlamentu ČR.
Kandidáti za Nezávislé mají jednu velikou výhodu, že nemusí prosazovat zájmy, ne vždy správné, sekretariátů různých politických stran, že se mohou volně rozhodovat postupovat podle svého nejlepšího svědomí a znalostí. Základní credo JUDr.Dlouhého je jistě sympatické: CHCI LÉPE CHRÁNIT SLUŠNÉ LIDI PŘED KRIMINALITOU, KORUPCÍ A ŠPATNÝMI ZÁKONY.
Významné pro kandidáta je skutečnost , že se vzdá své práce státního zástupce, pokud bude zvolen za senátora. Znamená to, že se bude plně věnovat práci senátora, že nebude kumulovat různé funkce, jak to činí mnozí, kteří pak nemají na práci senátora čas. Vzhledem ke svým rozsáhlým zkušenostem se bude snažit o prevenci kriminality, zrychlení trestního řízení, zlepšení postavení poškozených a zpřísnění trestů pro násilné trestné činy. V rámci boje proti korupci, bude usilovat o zavedení protikorupčního agenta. Aby nezákonná činnost některých policistů byla spravedlivěji stíhána, bude se snažit o změnu policejního zákona.
Ve zdravotnictví správně zastává zrušení regulačních poplatků u lékaře a za pobyt v nemocnici s dodatkem, že zejména u dětí a důchodců, což by možná nestačilo. Bylo by vhodné , aby uvedl, že bude bojovat i proti finančně tíživým poplatkům 30 Kč za jeden druh léků na receptu, což stojí mnoho korun pacienty, kteří berou několik druhů léků, tedy zase starší lidé, důchodci. Zcela směšná jsou zde vysvětlení mluvčího Ministerstva zdravotnictví Mgr. Cikrta.
Je jistě velmi kladné, že JUDr. Dlouhý, pokud bude zvolen, bude věnovat pozornost a svou pomoc nájemníkům v jejich některých, pro ně velmi bolestivých, problémech.
Jako základ práce v Senátu, pokládá JUDr. Dlouhý úkol CHRÁNIT OBČANY PŘED ŠPATNÝMI ZÁKONY a PROSAZOVÁNÍ NEZÁVISLOSTI STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ.
JUDr. Dlouhý nepodpoří, domnívám se, že oprávněně, vypuštění z nového trestního zákoníku řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění.
Vůbec stojí za přečtení volební program pana JUDr. Aloise Dlouhého do Senátu, právníka a státního zástupce s mnohaletou praxí, jehož rozsáhlé zkušenosti v tomto směru nelze získat krátkou, byť i soustředěnou prací ve stranických sekretariátech.
(Prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc. je renomovaný vědec, lékař internista - endokrinolog, který je známý v České republice i ve světě, kde publikuje a přednáší na kongresech. V Srbsku se zúčastnil odboje proti nacismu a je členem Českého svazu bojovníků za svobodu. Nikdy nebyl členem žádné politické strany, bydlí v Ostravě - Porubě).
Břetislav Olšer
Seznámili jsme se asi před dvaceti roky. Zaklepal na dveře redakce Ostravsko-karvinského horníka, aby předal svůj článek. Zdvořilý a vnímavý člověk. Zaujal mě svým sveřepým postojem, s jakým odmítl diskutovat o případných korekturách svého textu.
Byli jsem na tom oba asi stejně; na svých pracovištích jsme existovali trochu jako psanci, kteří milují svoji profesi, ale nemohou ji vykonávat se záměry, jež považovali za jediné správné.
JUDr. Alois Dlouhý nabídl redakci svým způsobem detektivní příběh o vraždě mladé ženy, která byla brutálně znásilněna, zabita a jako odpad pohozena do odstaveného důlního vozíku na povrchu jednoho z ostravsko-karvinských dolů.
Problém byl v tom, že vůdčí politická strana neměla zájem, hlavně z obav před poškozením náboru do hornictví, aby se někde v tisku objevilo, jak se v socialistickém OKD s rudými hvězdami na těžních věžích v pracovní době pije alkohol a pak vraždí. Zvláště, když v dolech pracovalo mezi mnoha tisíci horníky asi dvacet procent bývalých vězňů, jimž měla práce na šachtě napravit kádrový profil.
Tenkrát jsem si poprvé uvědomil, jak tvrdohlavě zásadový je JUDr. Dlouhý, když mi možná poněkud pateticky řekl: "Vy se živíte psaním, já jsem od toho, abych hájil právo, zákon a spravedlnost. Pokud budu dělat kompromisy, moje práce ztratí smysl; nemůžu ustupovat v tak zásadní věci jako jsou místo a okolnosti trestného činu vraždy.
Byl už frustrovaný tím, že ho pro údajnou nevhodnost a ideologickou závadnost článku vykázali i z nomenklaturního krajského deníku. Naše redakce se však postavila za JUDr. Dlouhého a po několika měsících text mohl vyjít, jen musel být současně otištěn rozhovor s ředitelem šachty, který zdůraznil, že šlo o ojedinělý případ, a že zaměstnanci šachty i nadále plní vzorně svůj plán těžby ...
Pak přišel pro nové číslo našeho týdeníku OK Horník. Pozoroval jsem jeho reakci; našel svůj článek, soustředěně si ho četl a připomínal mi mého otce. Vlnité prošedivělé vlasy, pevný pohled, který nikdy neuhýbá očima. Pozorně dočetl, usmál se a spokojeně pokývl hlavou, s mírným ostychem, že mi nedůvěřoval.
Vzpomněl jsem si znovu na svého otce. Po dvaceti letech, kdy jako venkovský učitel působil na Valašsku, byl propuštěn ze školství jen proto, že odmítl někam vstoupit, něco podepsat a hlavně, že nemínil přestat být praktikující katolík. Na hodinu se z něho stal pomocný dělník...
JUDr. Alois Dlouhý s ním má mnoho společného. Je stejně vzdělaný, s širokým záběrem znalostí historie, stejně dobrý psycholog, který mluví jasně a dokáže smysluplně formulovat své myšlenky. Jako můj otec, který mě naučil rozpoznat lidský charakter.
Osobností doktora Dlouhého by byl můj otec nadšen, jako každý, kdo jako on nesnášeli submisivnost a falešný konformismus. Oživil jsem si toto ponaučení svého otce, když mi JUDr. Dlouhý při loučení podal ruku. Srdečný stisk, přímý pohled a optimistický úsměv. Stejný, jaký mívají šťastní lidé, i když jim osud jejich život zrovna nevystlal růžemi, nanejvýš těmi trnitými...
Jeho kandidatura na post senátora mě proto příliš nepřekvapila. Vlastně Senát a státní zastupitelství jsou svým způsobem dvě totožné instituce; obě dozorují své formálně podřízené. Státní zástupce policisty, aby nepoškodili občany porušením zákona, Senát zase dohlíží na poslance, aby nikomu neublížili tím, že schválí nedokonalý zákon ...
JUDr. Alois Dlouhý je přesně ten vhodný kandidát na senátora. Má pro tento významný post své "osvědčení". Kdo by troufl žalovat policistu. Pro něho je to jeho práce; být ve střehu, aby ochránci pořádku sami dodržovali zákony. Obvinil už desítky policistů hlavně z trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele.
Na rozdíl od lékaře či vysokoškolského profesora se musí po svém zvolení vzdát místa státního zástupce. Bude tak mít jedinečnou možnost se plně věnovat jen své senátorské práci, ochraně našich zájmů a pořádku.
Žádné rozptylování lékařskou praxí v ordinaci či povinnostmi pedagoga a jeho přednáškami na vysoké škole, ale pouze plné soustředění na výkon své senátorské funkce, do které má nyní velkou šanci být zvolen, aby se plně věnoval problémům naší společnosti.
Každodenně, hodinu po hodině, aby mohl myslet na naplnění svého kréda: "Vím, jak občany ochránit před infekcí korupce a karcinomem kriminality. Platí triviální, ale nesmlouvavá rovnice: Korupce + násilná trestná činnost = vysoké tresty!"
(Břetislav Olšer je nezávislý novinář, publicista a spisovatel, napsal osm knih, naposled román Černá krev, jehož hrdinou je ostravský novinář. Břetislav Olšer nebyl nikdy členem žádné politické strany).
