Nebezpečný Sandokan
Amnestovaný si šel vyřídit účty na oddělení VB
Je pondělí 8. ledna 1993, dvacet minut před Jedenáctou v noci. Na obvodním oddělení VB v Kravařích má službu pouze jeden příslušník -- nadpraporčík K. Sedí u operačního pultu v místnosti stálé služby, když se najednou budovou rozlehne silná rána. „Vybuchl kotel!" napadne ho, vyskočí ze židle a jda ke dveřím. V nich se však objeví podnapilý hromotluk, v pravé ruce drží velký kuchyňský nůž, napřahuje se na příslušníka a křičí: „K... já vás tu pozabíjím!"
Příslušník se mu snaží napřažený nůž vyrazit z ruky, ale nepodaří se mu to. Útočník je silný a oba padají na zem. První vstane orgán VB a ustupuje do vedlejší místnosti. Muž s nožem tam však běží za ním. Příslušník se brání židlí, pomocí které si útočníka drží od těla a vyzývá ho, aby svého jednání zanechal. Marně, návštěvník s nožem stálé postupuje proti němu. Muž zákona proto vytahuje z pouzdra služební pistoli a vystřelí na výstrahu do zdi. Pomohlo to. Útočník se zarazil, zabodl nůž do stolu a z oddělení utekl.
Netrvalo dlouho a čtyřiatřicetiletý X z Kravař byl příslušníky VB zadržen. Před pěti dny byl na základě amnestie propuštěn z vězení, kde si odpykával šestnáctiměsíční trest za trestný čin porušováni domovní svobody. Celkem má v rejstříku trestu již deset záznamů, převážně pro trestnou činnost násilného a výtržnického charakteru.
Hned na druhý den po propuštění z vězení přišel X v podnapilém stavu za náčelníkem obvodního odděleni VB. Řekl mu, že přišel jako zástupce vězeňského fóra a mimo jiné prohlásil: „Už je konec vlády pitomých policajtů, tebe a tvoje podřízené převlíknu do vězeňských tepláků." Další den přišel zase, opět v podnapilém stavu a dožadoval se, aby se jako zástupce vězeňského fóra mohl zúčastnit objasňováni krádeže bundy a peněz, které se dopustil jeho amnestovaný kolega.
Před třetí a poslední návštěvou odděleni VB se celé odpoledne „posilňoval". Doma vypil litr vína a v restauraci asi pět dvanáctek a čtyři velké vodky. Když se v restauraci v deset večer zavíralo, šel ke známému, u kterého si vzal kuchyňský nůž a místo své nové bundy si oblékl jeho starší. Věděl, že na oddělení VB vnikne násilím a nechtěl si při tom svoji novou bundu poškodit. „Jdu udělat pořádek s fízlama," řekl při odchodu známému. Před vchodem do budovy oddělení VB si, jak sám vypověděl, vzpomněl na Sandokana: rozběhl se a zasklené a zamřížované dveře jednoduše proskočil. Sklo při tom rozbil a mříž, upevněnou šrouby z vnitřní strany, vyrazil.
U soudu se X hájil, že chtěl příslušníkům pouze pořádně vynadat. Vyhrožoval sice, že všechny pozabíjí, ale jenom proto, že nevěděl, kolik jich na odděleni je a chtěl jim nahnat strach. Měl prý vůči příslušníkům pocit křivdy za to, jak proti němu v minulosti zakročovali.
Protože vznikly pochybnosti o jeho duševním zdraví, byl zkoumán jeho duševní stav. Dva psychiatři a psycholog dospěli k závěru, že netrpí duševní chorobou, ale má sklon k impulsívním projevům a agresivitě, je dráždivý, nekrotický a postrádá vztah k lidem.
Za případem svérázného zástupce vězeňského fóra, který si demokracii spletl s anarchii a dobrodiní amnestie hrubým způsobem zneužil, udělal tečku trestní senát okresního soudu v Opavě. X byl za trestný čin útoku na veřejného činitele odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na třicet měsíců se zařazením do druhé, přísněji nápravně výchovné skupiny. Proti rozsudku se neodvolal a rozsudek nabyl právní moci.
JUDr. Alois Dlouhý
Ostravský večerník - 23.7.1990
