JUDr. Alois Dlouhý - jméno

kandidát hnutí NEZÁVISLÍ
do Senátu Parlamentu ČR,
volební obvod č. 72,
Ostrava – město

Aktuality - nadpis

Poděkování voličům

10:04 20.10.2008

V prvním kole senátních voleb ve dnech 17. - 18.října 2008 jsem ve volebním okrsku č.308 v Ostravě-Svinově, kde bydlím,…

Pozvání na setkání

22:36 18.09.2008

Vážení spoluobčané, zvu vás na osobní setkání, kde se vám představím a zodpovím veškeré vaše dotazy.

všechny aktuality

Je nezbytné posílit nezávislost státních zástupců

Když jsem v roce 1973 nastoupil jako právní čekatel na prokuraturu, tak v čele prokuratury byl federální generální prokurátor, kterého jmenoval a odvolával prezident republiky, ze své činnosti byl odpovědný Federálnímu shromáždění a zúčastňoval se zasedání federální vlády, kde měl poradní hlas. Generální prokurátory republik (české a slovenské) jmenovaly a odvolávaly předsednictva národních rad (české a slovenské) a byli ze své činnosti odpovědni příslušné národní radě. Český generální prokurátor se zúčastňoval zasedání české vlády, kde měl poradní hlas. Generální prokurátoři tedy nebyli podřízeni ani vládě, ani ministrům spravedlnosti a byla proklamována zásada nezávislosti prokuratury na místních orgánech (SNB, soudech, národních výborech a ministerstvech). Podle Ústavy však byla vedoucí silou ve společnosti i ve státě KSČ, a ta samozřejmě měla možnost prosazovat politické vlivy také na prokuratuře, takže nezávislost prokuratury na vládnoucí politické straně neexistovala.

Jako vyšetřovatel prokuratury jsem využíval toho, že prokuratura byla nezávislá na SNB a trestní oznámení náčelníků SNB na občany pro fyzické nebo slovní napadení příslušníků SNB jsem vyšetřoval nezávisle a nestranně. Náčelníci SNB s tím sice nebyli spokojeni a v roce 1981 mě šikanovali odnětím pistole a zbrojního průkazu (viz Kdo jsem), ale legální možnost jak ovlivnit rozhodování vyšetřovatele prokuratury nebo prokurátora neměli. (Jako vyšetřovatel prokuratury jsem nechtěl být závislý ani na kriminální službě VB, a tak vše, co bylo v mých silách, jsem dělal sám. V roce 1986, když jsem na základě trestního oznámení revizního orgánu ROH vyšetřoval kauzu vedoucího závodního klubu ROH Dolu Jan Šverma ve Svinově, který mimo jiné zpronevěřil společný fond stavebníků garáží, vesměs pracovníků dolu a koksovny Jan Šverma, tak abych zjistil aktuální adresy všech 369 stavebníků, tak jsem často po večerech, kdy už lidé byli doma ze zaměstnání, strávil mnoho hodin telefonováním těmto stavebníkům nebo jejich příbuzným, abych jim pak mohl zaslat poučení o právu požadovat náhradu škody).

Po roce 1989, kdy vedoucí úloha KSČ přestala existovat, byla prokuratura skutečně nezávislá a v jejím čele byly mimo jiné takové osobnosti jako JUDr.Pavel Rychetský (dnešní předseda Ústavního soudu ČR) a JUDr.Ivan Gašparovič (dnešní prezident Slovenské republiky). Oprávnění prokuratury však začaly být postupně omezovány a přenášeny na soud (rozhodování o vzetí do vazby, o prodloužení vazby, o nařízení domovní prohlídky, o nařízení odposlechů telefonních hovorů) a byl postupně omezován a nakonec zrušen tzv. všeobecný dozor, tedy právo přezkoumávat zákonnost rozhodnutí ministerstev a ostatních orgánů veřejné správy.

Současné státní zastupitelství, které vzniklo v roce 1994, existuje jako „soustava úřadů státu", určených k zastupování státu při ochraně veřejného zájmu. Nejvyššího státního zástupce jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra spravedlnosti, všechny ostatní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti a správu státního zastupitelství vykonává ministerstvo spravedlnosti.

Současná právní úprava státním zástupcům nijak nebrání v tom, aby byli nezávislí na Policii ČR, soudech a orgánech veřejné správy. Pokud jde o moji práci, tak se již téměř sedm let zabývám policejní kriminalitou, kdy vykonávám dozor nad vyšetřováním příslušníků Policie ČR a žaluji policisty u soudů. Tyto kauzy jsou ze strany Policie ČR velmi pečlivě sledovány a často se projevuje profesní solidarita policistů s obviněnými kolegy, ale policejní funkcionáři včetně policejního prezidenta nemají žádnou možnost můj postup ovlivnit. Zcela nezávisle postupuji také u soudu, a pokud nejsem s jeho rozhodnutím spokojen, tak podám řádný opravný prostředek (stížnost nebo odvolání) a v některých kauzách jsem také navrhl nejvyšší státní zástupkyni, aby podala mimořádný opravný prostředek - dovolání. Vůči soudci, který v jedné kauze vedl soudní jednání takovým způsobem, že to vyvolalo pochybnosti o jeho nestrannosti, jsem podal námitku podjatosti a soud druhého stupně mi dal za pravdu a soudce z projednávání této kauzy vyloučil. (viz Články o mých kauzách). O nezávislosti státního zastupitelství na Policii ČR a na soudech tedy nemůže být žádných pochyb.

Pokud jde o nezávislost státního zastupitelství na politických vlivech, má veřejnost vážné pochybnosti o nezávislosti a nestrannosti postupu některých státních zástupců v některých mediálně ostře sledovaných a všeobecně známých kauzách. Právě na nich se názorně ukázalo, že pro řádné a věrohodné fungování právního státu nestačí nezávislost soudců. Neméně důležitá je nezávislost státních zástupců, kteří mají v tomto státě monopol na dozor nad prověřováním a vyšetřováním trestných činů, na zastavování trestního stíhání a na podávání obžalob. Kauza, v níž státní zástupce obžalobu nepodá, se před soud vůbec nedostane, protože kde není žalobce, není ani soudce, takže nezávislý soudce nebude mít koho soudit.

Úvahy o politickém ovlivňování státního zastupitelství mají reálný základ v tom, že ministr spravedlnosti má právo kdykoli vládě navrhnout odvolání nejvyššího státního zástupce (např. v roce 2005 na návrh ministra JUDr.Pavla Němce vláda odvolala nejvyšší státní zástupkyni Mgr.Marii Benešovou) a sám ministr je oprávněn odvolávat z  funkcí všechny ostatní vedoucí státní zástupce, tedy vrchní, krajské a okresní (např. v roce 2007 ministr JUDr.Jiří Pospíšil odvolal vrchního státního zástupce v Olomouci JUDr.Ivo Ištvána a jeho náměstka JUDr.Igora Stříže). Fakt, že nejvyššího státního zástupce jmenuje a může kdykoli odvolat vláda, vytváří určitý vztah závislosti tohoto šéfa státního zastupitelství na vládě.

Tento model, který je pro vládnoucí politiky výhodný, ale pro veřejnost je velmi rizikový, má už ze všech zemí Evropské unie kromě nás pouze Polsko, Rumunsko a Bulharsko. Letos v červenci Evropská komise Bulharsku pozastavila čerpání prostředků z fondů Evropské unie ve výši stamilionů eur, protože podle Evropské komise Bulharsko nedostatečně bojuje proti přebujelé korupci a bude třeba zjistit, zda případy organizovaného zločinu a korupce na vysokých místech bulharské orgány řádně vyšetřují a zda na odpovědné osoby jsou podávány obžaloby. Evropská komise kritizuje rovněž Rumunsko, že nedostatečně bojuje s korupcí. Je tedy evidentní, že orgány veřejné žaloby v Bulharsku a Rumunsku nefungují podle představ Evropské komise, která má oprávněný zájem na tom, aby peníze z evropských fondů neskončily v rukou zkorumpovaných úředníků a politiků.

Pochybnosti české veřejnosti o nezávislém a nestranném postupu státních zástupců v trestním řízení jsou v současné době již tak rozšířené, že zpochybňují fungování právního státu, zejména dodržování principu rovnosti všech před zákonem, a to má velmi negativní vliv na právní vědomí občanů. Je proto nezbytné urychleně přikročit k takovým systémovým (nikoli pouze kosmetickým) legislativním změnám, aby veřejnost mohla opět začít věřit, že státní zástupci hrají fair play.

Pokud budu zvolen senátorem, budu prosazovat systémové legislativní změny, které budou jasně definovat takové postavení státních zástupců, které je nezbytné pro řádný výkon jejich funkcí, stanoví jasné podmínky pro jejich jmenování a odvolávání z funkcí a výrazně posílí nezávislost státních zástupců, aby jejich rozhodování nemohlo být ovlivňováno politickými zájmy a aby nikdo neměl důvod pochybovat o tom, že státní zástupci budou rozhodovat pouze podle zásady „padni komu padni."

Copyright (C) 2008 Alois Dlouhý, Všechna práva vyhrazena