Jak proti úplatkům?
Seznamujeme s výsledky ankety, zveřejněné 18.března
Během týdne po zveřejnění ankety jsme obdrželi celkem 56 vyplněných anketních lístků a deset dopisů. Výslovně negativní názor na anketu vyplývá z jednoho anketního lístku a ze dvou dopisů.
Z dalších dopisů citujeme:
„Přijal jsem vaši anketu velice kladně. Myslím si, že úplatkářství je věc v naší společnosti velmi nebezpečná a proto s vámi souhlasím, že se je snažíte veřejně pranýřovat," napsal nám Jan Adámek z Ostravy 2.
„Vítám vaši anketu. I já se chci této akce zúčastnit a pevně věřím, že se v této oblasti konečně něco bude dít," napsala nám čtenářka.
Jiná čtenářka píše: „Ještě nikdy jsem do vašeho deníku nenapsala, ale anketa o úplatkářství mě velice zaujala... Snad vaše anketa bude mít nějaký účinek a lidé se začnou bát brát úplatky. Nebudou už totiž vědět, zda je to test kontrolních orgánů, redaktorů anebo je chce skutečně někdo podplatit."
„Jsem velice rád, že se konečně něco kolem úplatků začíná opravdu dělat.., Zatím zůstávám v anonymitě.., Pokud se věci budou řešit kladně, napíši vám i adresu," píše se v jednom z dopisů.
Jiný čtenář uvádí: „Úplatkářství je rozšířeno až hrozivě a moje jméno je jako kapka v moři,.. Pokud se úplatkářství bude šířit, i já budu nucen příjemce úplatků hlásit. Anketu uvádějte častěji."
Názory čtenářů
V naší anketě jsme vám především položili otázku, jak by se proti úplatkářství mělo bojovat. Jaké byly odpovědi?
Nejvíce čtenářů (92 procent) odpovědělo, že je třeba zajistit dostatek zboží, řádně fungující služby a činnost úřadů.
Další nejčastější odpověď, s níž se ztotožnilo 80 procent čtenářů, zní, že by měly být ukládány přísnější tresty, z toho 48 procent čtenářů je pro přísnější tresty jak podplácejícím, tak příjemcům úplatků, 44 procent je pro přísnější potrestání příjemců úplatků a jen 8 procent čtenářů navrhuje zavést přísnější tresty pro podplácející.
Na třetím místě se 78 procenty je odpověď, že je třeba účinněji kontrolovat ty, kteří mají možnost požadovat nebo brát úplatky. 76 procent čtenářů uvedlo, že Veřejná bezpečnost a také prokuratura by se měly více zaměřit na odhalování úplatkářství. Na pátém místě se 74 procenty je odpověď, že je třeba provádět důslednější kádrovou práci při obsazování funkcí, ve kterých je příležitost požadovat nebo brát úplatky. Názor, že odsouzení pro úplatkářství by měli být jmenovitě pranýřováni ve sdělovacích prostředcích zastává 72 procent čtenářů.
70 procent čtenářů se domnívá, že účinnou formou boje proti úplatkářství by bylo, kdyby se rozhodování ve věcech obecného zájmu dalo více pod veřejnou kontrolu, například kdyby se zavedly veřejné pořadníky na nedostatkové zboží, zveřejňovaly se výsledky přijímacích zkoušek atd. Jeden ze čtenářů to doplnil návrhem, aby veřejné pořadníky na auta apod. sestavovaly a kontrolovaly zvláštní komise, do kterých by byli delegováni pracující ze závodů.
Jeden čtenář nám skepticky napsal: „Kdo nic nedá, nic nesežene... Stejně s tím bez rázných opatření nic neuděláte."'
Další píše: „Dělejte už s tím něco, nebo za chvíli nedostaneme bez úplatků snad ani čerstvý chleba v obchodě."
Někteří čtenáři nám také sdělili svoje názory na úplatkáře.
„Zajímavé je, že úplatky berou hlavně ti, kteří si poctivou cestou vydělají dost. S jídlem roste chuť!" napsal nám jeden ze čtenářů.
Miroslav Olejník ze Svinova píše: „Každý poctivě pracující člověk má za svou práci odpovídající mzdu a je pod úroveň brát úplatky nebo je i dávat."
Novela trestního zákona
Účastníci ankety, kteří uvedli, že Veřejná bezpečnost a také prokuratura by se měly více zaměřit na odhalování úplatkářství, vycházejí zřejmě ze skutečnosti, že usvědčit a potrestat se podaří pouze malou část úplatkářů. Jenže proč tomu tak je? Postavit úplatkáře před soud je možné pouze na základě důkazů. A ty většinou prostě nejsou, protože domněnky, náznaky a podezření nestačí. Nízký počet odsouzených úplatkářů tedy rozhodně není důsledek toho, že by Bezpečnost a prokuratura nevěnovaly úplatkářství patřičnou pozornost. Jejich činnost vychází z možností, daných právní úpravou. Podle platného trestního zákona je beztrestný pouze ten, kdo úplatek poskytl jen proto, že byl o to požádán a učinil o tom dobrovolně bez odkladu oznámení. Pokud tedy nebyl případ oznámen bezodkladně, ale až po určité době, vystavoval se oznamovatel nebezpečí, že sám bude trestně stíhán. Především z tohoto důvodu bylo velmi málo těch, kteří případ oznámili.
A jestliže nebylo oznámení, nebyly ani důkazy a úplatkáři unikli spravedlivému postihu.
Změnu tohoto nepříznivého stavu by měla přinést novelizace trestního zákona, která je již projednávána ve Federálním shromáždění. Podle ní má být beztrestnost zajištěna také tomu, kdo úplatek poskytl jen proto, že byl o to požádán a učinil o tom dobrovolné oznámení, i když nikoliv bezprostředně.
Vychází se ze skutečnosti, že rozhodnutí učinit oznámení si může vyžádat jisté doby, po kterou občan překonává své původní nezákonné rozhodnutí.
Novela trestního zákona má dále zvýšit trestní sazby za trestný čin přijímání úplatků. Analýzy a zkušeností praxe ukázaly, že dosavadní trestní sazby jsou nízké. Vyplývá to také ze srovnání našich ustanovení trestního zákona s obdobnými ustanoveními ostatních socialistických států, zejména sovětskými. Také 80 procent účastníků naší ankety se vyslovilo, že by za úplatkářství měly být ukládány přísnější tresty.
Přísnější tresty mají tedy být zavedeny pouze pro příjemce úplatků, nikoliv pro podplácející.
Bylo by však chybou domnívat se, že přísnější tresty budou nějakým všelékem proti úplatkářství.
Tresty samy o sobě nemohou úplatkářství odstranit ani podstatně omezit. Takový cíl může splnit především důsledná a účelně organizovaná prevence a dále kontrola, zajištující, aby všechny případy byly včas odhalovány. Stejně důležité je výchovné působení, směřující k morálnímu odsouzení každého projevu korupce.
Skrytá kriminalita
Druhá otázka naší ankety byla neobvyklá a značně ožehavá. Požádali jsme vás, abyste nám sdělili, zda jste v posledním roce dali nebo vzali úplatek, anebo zda z této doby znáte ze svého okolí konkrétní případ úplatkářství jiných osob, na který se nepřišlo.
Chtěli jsme získat objektivní poznatky o této kriminalitě. Zárukou otevřenosti a pravdivosti odpovědi byla anonymita ankety, což je běžná forma všech sociologických průzkumů. V anketním lístku nebyla žádná rubrika pro uvedení jména těch, kteří úplatky poskytli nebo vzali. Šlo nám o to, zmapovat, ve kterých oblastech a profesích, za co a jaké úplatky byly poskytnuty a za jakých okolností se tak stalo.
Čtenářům, kteří však chtěli, aby jimi uváděné údaje byly prošetřeny a případní pachatelé postiženi, jsme dali možnost uvést své jméno a adresu stím, že takovýto anketní lístek předáme příslušným orgánům k prověření. Anonymům jsme tedy tuto možnost nenabízeli, protože se domníváme, že do socialistické společnosti anonymy nepatří.
Tuto část anketního lístku vyplnilo 66 procent pisatelů. Jakých oblastí se tyto údaje týkaly? Nejvíce čtenářů - 47 procent - uvedlo případy úplatkářství ze zdravotnictví. Na druhém místě je úplatkářství pracovníků obchodních organizací, o kterých nám napsalo 14 procent čtenářů. Většina těchto případů se týkala úplatků za obstarání prodeje barevného televizoru. O případech přijímání úplatků pracovníky autoservisů nám napsalo 9 procent čtenářů. Z dalších případů se 3 procenta týkala přidělení bytu, stejné procento bylo ze školství a další 3 procenta se týkala odhadů nemovitostí. V 6 procentech šlo spíše o spropitné, než o úplatky a zbytek byly případy z různých organizací.
Anketní lístky těch čtenářů, kteří uvedli své jméno a adresu a projevili tak svoji ochotu být případně vyslechnuti jako oznamovatelé nebo svědci, byly postoupeny příslušným orgánům k prověření.
Ostře sledované zdravotnictví
Překvapivě mnoho poznatků nám čtenáři sdělili o úplatkářství ve zdravotnictví. Někteří uvedli, že úplatky dali proto, aby si zajistili lepší jednání ze strany lékaře.
Jeden čtenář píše, že úplatky dává proto, „aby lékař vůbec s člověkem promluvil a vyslechl ho, jinak je bez zájmu o člověka."
Jiný čtenář poskytnutí úplatků zdůvodňuje takto: „Bez nedostatkového zboží se obejdu, ale bez léků a dobré lékařské péče bohužel ne."
Další o svém podplácení píše:
„Já jsem byl už párkrát odmítnut, nejvíc od sester, ale od lékaře jen jednou... Já vím, že si to děláme sami."
Další čtenář odsuzuje úplatkářství ve zdravotnictví a k možnosti je odstranit uvádí: „ ... Prostě když někdo nedá, nemůže druhý brát."
Početná a citlivá reakce čtenářů na úplatkářství ve zdravotnictví svědčí o tom, že tento problém existuje. Přitom však případů, ve kterých by se přijímání úplatků pracovníkovi ve zdravotnictví prokázalo a byl za ně odsouzen, je v Ostravě velmi málo, zhruba jeden za dva roky. Je především na pracovních kolektivech ve zdravotníctví, aby si těchto negativních jevů více všímaly a každý zjištěný případ důsledně řešily. Je to v zájmu drtivé většiny poctivých zdravotníků, jejichž náročnou a obětavou práci tito jednotlivci v očích veřejnosti znehodnocují.
Věc nás všech
Naší anketou jsme chtěli zjistit vaše názory a poznatky. Ty byly předány k důkladnému vyhodnocení Výzkumnému ústavu kriminologickému při Generální prokuratuře ČSSR, který zkoumá příčiny kriminality včetně úplatkářství.
Dalším cílem ankety byl určitý experiment. Chtěli jsme zjistit konkrétní poznatky o dosud neodhalených případech úplatkářství a se souhlasem dotyčných čtenářů je předat příslušným orgánům k prověření. Také tohoto cíle bylo dosaženo a získané poznatky jsou vyhodnocovány a prošetřovány. Celá akce však má i určitý preventivní význam. Nechtěli bychom být na místě úplatkářů, kterých se po zveřejnění ankety zmocnila nervozita a kteří přemýšlejí: „Figuruji v anketě, nebo ne?". Můžeme jim pouze doporučit, aby svého nezákonného jednání včas zanechali. Pohybují se na velmi tenkém ledě a jestliže na ně zatím nikdo neupozornil, s prohlubující se socialistickou demokratizací naší společnosti se tak pravděpodobně, dříve či později, stejně stane.
Nesporným přínosem naší ankety bylo prohloubení právního vědomí našich čtenářů. A to nejen těch nejaktivnějších, které jsme „vyprovokovali" k vyplnění anketního lístku nebo k napsání dopisu. Všichni čtenáři měli možnost seznámit se s hlavními formami boje proti úplatkářství, uvedenými v anketním lístku a část z nich se jistě nad problémem zamyslela hlouběji a ujasnila si svůj vlastní postoj.
Výsledky ankety ukázaly, že naši čtenáři nepodceňují nebezpečnost úplatkářství a až na výjimky jsou si vědomi toho, že proti úplatkářství musíme aktivně bojovat všichni a že nemůžeme pasívně čekat, až tento složitý problém za nás vyřeší samotné státní orgány.
Výstižně to napsal čtenář Josef Pochylý z Výškovic: „Je na nás všech poctivých lidech, abychom proti tomu všemi dostupnými prostředky bojovali. Naše socialistická společnost nesmí dále trpět tyto příživníky socialismu."
JUDr. ALOIS DLOUHÝ
Ostravský večerník - 13.5.1988
