403 roky vězení
Jak se v roce 1954 "vyráběly" protistátní skupiny
Čs. sociální demokracie je naší nejstarší politickou stranou - byla založena roku 1878. V roce 1945 v ní převládl tzv. levicový směr, vedený Z. Fierlingrem, který úzce spolupracoval s vedením KSČ. Na sjezdu v listopadu 1947 se prosadil směr vedený B. Laušmanem, usilující o samostatnou politiku, nezávislou na ostatních stranách.
Další existence nežádoucí
V únoru 1948 došlo opět ke zvratu: tři ministři této strany nepodali demisi a vedení KSČ toho využilo k vyřešení vládní krize ve svůj prospěch. V červnu 1948 na tzv. slučovacím shromáždění bylo schváleno sloučení sociálně demokratické strany s KSČ. Část sociálních demokratů se stala členy KSČ a čs. sociální demokracie u nás právně přestala existovat.
Proč k tomu došlo? Podle stalinského modelu socialismu měla dělnickou třídu vést pouze jedna strana - komunistická, která má ve svých rukou politický monopol. A tak se Čs. sociální demokracie, dělnická strana bez diktatury proletariátu, stala nežádoucí.
Tresty za velezradu
Je polovina listopadu 1954 a u krajského soudu v Ostravě je rušno. Příslušníci vězeňské stráže přivádějí z vazby StB členy ilegálních protistátních organizací - nejprve patnáctičlennou skupinu v čele s Jaroslavem Pavlánem a za tři dny další čtrnáctičlennou skupinu s vedoucím JUDr. Janem Žáčkem. Všech osmadvacet mužů a jedna žena jsou bývalí funkcionáři sociálně demokratické strany z Ostravského kraje. U soudu se téměř všichni doznali.
Za co byli odsouzeni? Citujeme z rozsudku: "Po únoru 1948 se zapojili do ilegální protistátní činnosti, kterou prováděli až do počátku roku 1954, kdy byli zatčeni. Prováděli instrukce, které jim předával bývalý ministr B. Laušman a bratr dr. E. Beneše, bývalý poslanec V. Beneš. Instrukce směřovaly k založení ilegální pravicové sociálně demokratické krajské organizace na Ostravsku, která měla připravovat zvrat lidově demokratického státního zřízení a pro tento zvrat připravovat spolehlivé osoby z řad pravicových sociálních demokratů k uchopení vedoucích míst v hospodářském a politickém životě. Zaměřili svoji záškodnickou činnost proti KSČ, organizovali rozvratnou činnost v našem hospodářství a pomocí nepravdivých vylhaných zpráv šířili nepokoj mezi obyvatelstvem proti lidově demokratickému zřízení."
Tresty byly tvrdé, od patnácti měsíců odnětí svobody za neoznámení trestného činu až po třiadvacet let pro Jaroslava Pavlána. Průměrný trest činil téměř čtrnáct let a celkem byly devětadvaceti odsouzeným uloženy 403 roky vězení. Vedle toho byl každému uložen trest propadnutí majetku. Většina z nich byla vězněna až do amnestie v létě 1960, ale někteří až do léta 1963.
Jaká je pravda?
V červnu 1968 na základě podnětu odsouzených povolil soud obnovu řízení, protože byly zjištěny nové skutečnosti, zejména nezákonnost v přípravném řízení u Státní bezpečnosti. Odsuzující rozsudky byly zrušeny a věc byla vrácena krajskému prokurátorovi k došetření. Prováděl je vyšetřovatel krajské prokuratury v Otravě, který mimo jiné vyslechl všech třiadvacet v té době žijících obviněných.
Jaký byl výsledek tohoto došetření? Někteří obvinění, kteří byli staří známí a přátelé, se i po roce 1948 nadále občas navštěvovali. Při přátelských rozhovorech přišla řada i na politiku, kdy někteří vyslovovali nesouhlas se sloučením jejich strany s KSČ, kritizovali nedemokratické poměry a někteří i vyjevovali "zbožná přání", že by někdy v budoucnu měla znovu pracovat samostatná sociálně demokratická strana.
Zejména když v sovětském tisku vyšel článek, že sloučení KSČ se sociální demokracií bylo ukvapené a že by se sociálně demokratické straně měla umožnit samostatná činnost, bavili se o této možnosti i o tom, kdo by byl ochoten vykonávat nějakou funkci, pokud by jejich strana byla legálně obnovena.
Někteří z nich po sloučení strany s KSČ podle pokynu ústředního slučovacího výboru uložili do beden a zapečetili stranický archív a bedny uskladnili v jedné škole. Protože další pokyny nepřišly, zůstal archív ve škole a tam ho později zabavila StB. Další obviněný měl s vědomím okresního slučovacího výboru v úschově vkladní knížku s částkou 80tisíc korun ve staré měně. Šlo o peníze sociálně demokratické strany, určené na výstavbu dělnického domu ve Frýdku-Místku. Někteří z obviněných také z vlastních peněz finančně vypomohli přátelům, kteří nemohli najít zaměstnání, anebo manželkám zatčených přátel.
Účinné metody StB
Vše, co obvinění dělali, nebylo trestné. Nebylo prokázáno ani založení ilegální protistátní skupiny, ani jiná trestná činnost. Jak je ale možné, že se téměř všichni, jak při vyšetřování u StB, tak u soudu doznali? Teprve v roce 1968 mohli obvinění bez obav vypovědět pravdu.
"Nejprve jsem po pravdě popíral obvinění z protistátní činnosti. Vyšetřovatelé StB mi říkali: "Buďte rozumný, my máme na vás čas, můžete tady být třeba sto let." Pak mě tři týdny nechali na samotce. Potom mě zase vyslýchali a když jsem se opět nedoznal, zase mě dali odvést na samotku. To se několikrát opakovalo. Nakonec jsem se přiznal ke všemu, co po mě chtěli, abych už měl od StB pokoj."
Další vypověděl: "Řekli mi, že musím být odsouzen, že je to ve vyšším zájmu, aby funkcionáři sociálně demokratické strany byli odstraněni." Jinému vyšetřovatelé StB řekli: "Stačili jsme i na naše lidi, tím spíš stačíme na sociální demokraty. Víte přece, jak dopadl Slánský a jeho skupina!" Byla to účinná výhrůžka. Vždyť nedlouho předtím byli v tomto procesu ze čtrnácti obžalovaných tři odsouzeni na doživotí a jedenáct bylo popraveno.
Vulgárně je uráželi a vyhrožovali jim, že pokud nepodepíší protokoly s doznáním, budou odsouzeni k těm nejpřísnějším trestům a budou zatčeny jejich manželky a příbuzní. "Nejlepších výsledků" dosahovali vyšetřovatelé StB zejména při dlouhotrvajících výsleších, ve dne i v noci, bez odpočinku pro vyslýchané. Vyšetřovatelé se samozřejmě střídali. Takové výslechy byly v té době normálním dovoleným prostředkem, kterým se vůbec vyšetřovatelé StB netajili a zaznamenávali je do osobních listů. Tak kupř. v osobním listě obviněného JUDr. Jana Žáčka je 2. března 1954 zapsáno: "16-24 hod. - popírá; 24 - 6 hod. - popírá; 6 -13.15 hod. - částečně doznává; 13.15- 18,30 hod. -popírá; 2.15- 8 hod. - doznává ..." Obviněný byl tedy nepřetržité vyslýchán 26 a půl hodiny! Nelze se tedy divit, že většina obviněných nakonec podepsala vše, co jim předložili.
Nabízí se však otázka, proč nepravdivá doznání neodvolali u soudu? Odpověď je jednoduchá. Několik dní před soudním jednáním jim vyšetřovatelé předložili protokoly, aby se otázky i odpovědi naučili nazpaměť, a většinou je pak vyšetřovatelé z toho přezkušovali. Vyhrožovali jim, že pokud by u soudu vypovídali něco jiného, dostanou ten nejpřísnější trest. "A nezapomeňte, že i ve výkonu trestu budete v našich rukou," připomínali jim příslušníci všemocné StB.
Došetřením v roce 1968 nebylo prokázáno naplnění skutkových podstat trestných činů, za které byli obvinění v roce 1954 odsouzeni, a vyšetřovatel krajské prokuratury v Ostravě proto v prosinci 1968 jejich stíhání zastavil.
Ohrožovali totalitu
Zdá se nepochopitelné, proč k nezákonným represím proti sociálním demokratům došlo koncem roku 1954, kdy již nežil ani Stalin, který k nám v roce 1949 poslal berijovské poradce, aby naši Státní bezpečnost naučili likvidovat tzv. nepřátele socialismu, nežil Gottwald ani Berija, který byl se svými spolupracovníky krátce po Stalinově smrti popraven a jehož nezákonné metody byly v Sovětském svazu odsouzeny.
Důležitou roli sehrály události po měnové reformě v červnu 1953, která drasticky znehodnotila úspory lidí a v řadě průmyslových center, včetně Ostravska, vyvolala projevy nespokojenosti pracujících. Oficiální propaganda to kladla za vinu "buržoazním provokatérům a jejich pomahačům z řad pravicových sociálních demokratů". Místopředseda vlády a člen politbyra ÚV KSČ J. Dolanský prohlásil, že "jsou tu při díle prsty zavilých sociálně demokratických nepřátel". Totalitní moc se cítila ohrožena, a proto bylo třeba potenciální nástupce odstranit. A tak StB "vyrobila" protistátní skupiny, aby se upevnil stalinský model socialismu, založený na nekontrolovatelné moci jedné strany a perzekuci lidí s jinými názory.
JUDr.Alois Dlouhý
Moravskoslezský den - 5.5.1990
